Exponáty na baterky

Umí u nás někdo udělat dobrou muzeální expozici, která by splňovala nároky dětí a rodičů a nezklamávala by na každém kroku?

Nová budova Národního muzeu a v Praze, výstava Vynálezci a vynálezy, výlet s devítiletým a jedenáctiletým, oba zvídaví až moc.

Vynálezci a vynálezy jsou výstava se super nápadem. Jenomže to nestačí. Dvě velké přízemní místnosti nové budovy muzea zaplňují obrovské makety knih, přední i zadní strana je plná obrazů, nápisů a bublin, hřbet obsahuje šuplíky související s hrou, kterou děti mohou ve výstavě hrát. Stačí si u vstupu vyzvednout předtištěnou tabulku a jít po číslech jednotlivých šuplíků. Z nich se sbírají body. Jenomže - nejde o znalosti nebo informace, které by dítě ve výstavě našlo. Jde o jakousi karmu schovanou v šuplíku. Dítě si tak ani náhodou nerozvíjí mozek, jen tupě opisuje plus deset bodů nebo mínus deset bodů z knihy na papír. Pro rodiče zklamání, pro dítě, které má třikrát za sebou šuplík s mínusem, aniž by to mohlo jakkoli ovlivnit, také.

Nepovedenou hrou to ale nekončí. Hned první exponát demonstruje vynález lodního šroubu. Lodička ve vitríně je krásná, trup má pod vodou, šroub je ve výšce dospělých, nikoli dětských očí. Což ovšem nevadí, protože exponát stejně nefunguje - u tlačítka, jehož zmáčknutím se šroub spustí, je nápis: z technických důvodů mimo provoz. Podobně je na tom i pokusná instalace, na níž se mají demonstrovat účinky statické elektřiny. Zatočte klikou! zní nápis. Točíme klikou a nic. Ptáme se kustodky. "No jo, tam chybí takový železný kousek, to dřevo kolem elektřinu nevede, že jo," říká paní. U dílny o krevních skupinách jsou zase na několika místech smazané nápisy, takže člověk nepozná rozdíl mezi Rh plus a Rh mínus. Což může být smrtící. A největší zklamání nakonec: návod ke staré egyptské hře s velkými dřevěnými figurami koček nemá logiku. Jsme velcí hráči a chceme si zahrát, když už muzeum tu možnost nabízí. Opět dotaz u kustodky. "No to nejste první, kdo se na to ptá, ale já nevím, mě nic neřekli, jak se to správně hraje."

Nutno přiznat, že děti byly výstavou nadšené. Od nefunkčních exponátů běžely k jiným funkčním a u těch se zabavily. Což však není omluva pro muzeum a jeho odpovědné zaměstnance. Exponáty by totiž měly fungovat. Ne ze sedmdesáti procent. Prostě všechny. Jinak se výborný nápad, dobře vymyšlená stavba výstavy, srozumitelné texty i snaha o interaktivitu nevyplatí. To všechno přitom Vynálezci a vynálezy mají. O to víc pak chyby výstavy člověka mrzí.